Zvětšení a modelace hýždí
Oblast hýždí patří k důležitým sekundárním pohlavním znakům člověka a takto vyvinuta se nevyskytuje u žádných jiných primátů. Jejich tvar a velikost podvědomě ovlivňuje výběr partnera, zvláště pak u černošských obyvatel jižní poloviny Afriky.
V době, kdy jsou kladeny nemalé požadavky na estetické tělesné znaky, nepřekvapuje, že i v západních společnostech otázka dobře modelovaných hýždí nabývá na významu. Modelace a zvětšení hýžďové oblasti je velmi populární v Jižní Americe, zvláště pak v Brazílii. Tamější chirurgové mají také nejdelší a největší zkušenosti.
Zvětšení hýždí pomocí implantátů
I ve Spojených státech je tato metoda stále populárnější a pochopitelně i v Evropě klienti žádají tento výkon. Augmentaci hýždí je možno provádět silikonovými implantáty podobně jako augmentaci prsou nebo v poslední době stále populárnější metodou – aplikací vlastního tuku.
Augmentace silikonovými implantáty je v porovnání s lipofillingem technicky jednodušší, používá se speciálních implantátů, které jsou naplněny hustým silikonovým gelem. Dříve se implantáty umísťovaly pod kůži, byly však často viditelné či hmatatelné. Dnes se implantují mezi velký a malý hýžďový sval s většinou velmi dobrým výsledkem. Řezy jsou vedeny tak, aby esteticky nerušily a byly jen minimálně viditelné.
Hlavním technickým problémem je permanentní namáhání implantátů a jejich eventuální posun. Implantáty se posunují hlavně do horní poloviny hýždí a vytvářejí tak nepřirozený tvar. Je také možný jejich posun na stranu. Tak jako u každého velkého cizího tělesa není vyloučena zánětlivá reakce, při které je nutno implantát odstranit. Další poměrně častou komplikací je nehojení se operačního řezu. Celkově jsou však komplice řídké, u zkušeného operatéra v méně než třech procentech případů.
Dlouhodobé výsledky jsou většinou pacientů hodnoceny jako velmi dobré nebo dobré.
Zvětšení hýždí pomocí vlastního tuku
Použití vlastního tuku k augmentaci hýždí není metoda nijak nová, ale v poslední době získává stále více na popularitě. Je již dostatečně známo, že vlastní tuk je optimálním výplňovým materiálem, který nezpůsobuje reakce na cizí těleso, je ho ve většině případů dost, vyhojuje se v místě aplikace a jeho úbytek je i v oblasti hýžďové velmi malý. Dnes existuje celá řada objektivních studií, které tato klinická pozorování potvrzují.
Problémů u této techniky, kde je nutno odebrat velké množství tuku, je několik. I když je tuku pro jiné výkony většinou dostatek, nemusí toto množství být dostatečné pro zvětšení hýždí. Tuk je totiž nutno odebírat tak, aby se tukové buňky co nejméně poškodily. Odběr proto musí být velmi šetrný a může pak trvat několik hodin. Totéž platí o dalším zpracování tuku a jeho aplikaci.
Při aplikaci většího množství tuku je nutno také počítat se stoupajícím počtem komplikací. Tyto jsou sice většinou lehkého charakteru, ale přesto mohou být pro pacienta nepříjemné a vést k déletrvající rekonvalescenci či pracovní neschopnosti. K nejčastějším komplikacím patří tvorba seromů či hematomů, olejových cyst, nestejnoměrnému vstřebání tuku či posunu tukové tkáně. I zde je hlavním problémem trvalé zatěžování hýžďové oblasti nejen při sezení či ležení, ale i při chůzi do schodů, na nerovném terénu atd.. Nejvhodnější je používání vlastního tuku jako výplně při úpravách různých deformit. Zde máme velmi pozitivní dlouhodobé výsledky a zkušenosti (viz. následující fotografie).
Závěrem je možno říci, že augmentace gluteální (hýžďové) oblasti je metoda technicky vyzrálá, při použití implantátů s velmi dobrými dlouhodobými výsledky a minimálními komplikacemi. Při použití vlastního tuku se jedná o metodu technicky velmi náročnou a proto i finančně nákladnou s výsledky maximálně stejné kvality jako při použití implantátů. Tuk je zde však ideálním materiálem při výplních nerovností, defektů či při potřebě jen malého zvětšení.
Více informací se dozvíte v článku MUDr. Vrbického „Lipofilling nebo lipografting?“