Jéé, takový nos bych chtěla
Pokud nejste spokojeni se svou vizáží kvůli asymetrickému či netypicky velkému nosu, přemýšlíte možná o zásadnější změně. Předtím, než podstoupíte plastickou operaci nosu neboli rhinoplastiku, byste měli vědět několik podstatných věcí.
Vybírejte zkušeného plastického chirurga
Operace nosu sice nepatří k nejčastějším estetickým operacím, ale je považována dodnes za jeden z nejnáročnějších zákroků. Uvažujete-li o chirurgickém zkrášlení, rozhodně nepodceňujte výběr operatéra a volte uvážlivě – lékařů specializujících se na rhinoplastiku je dnes už celá řada a referencí na jejich práci je možné najít například v internetových diskuzích. Traduje se, že za zkušeného a úspěšného se plastický chirurg může pokládat až po tisícovce odoperovaných nosů.
Na webových stránkách klinik se můžete minimálně informovat o podmínkách a průběhu operace. Možná vás výčet všech procedur odradí, možná naopak zjistíte, že zásah, kterého se v hloubi duše obáváte, je v podstatě rutinou a před vámi ji podstoupily tisíce podobně „postižených“ cyranovským komplexem. To, že velký či nevzhledný nos může svého nositele pořádně potrápit a dokonce způsobovat psychické problémy, ví velmi dobře MUDr. Jiří Ferra z pražské Kliniky Laser Esthetic, který připomíná: „Pomocí estetické chirurgie lze řešit problémy, které člověka obtěžují, trápí a i dlouhodobě stresují. Jejich řešení není vždy snadné, ani nebolestivé, ale výsledný efekt stojí za to a člověk se po výkonu mění nejen navenek, ale i celkově vnitřně pookřeje a rozkvete.“
Funkční a estetická operace nosu
Operace nosu opravdu není bezbolestná a především po ní musí zůstat zachovány anatomické a funkční partie nosu – v opačném případě může být následkem ztížené dýchání či smrkání. Trochu zjednodušeně lze říci, že rozlišujeme funkční a estetickou operaci nosu. Různé deformace mohou být vrozené, ale také získané, například úrazem nebo dokonce již podstoupenou operací. Plastický chirurg by měl dbát především na to, aby operace nosu nebyla jen estetickou záležitostí, ale zlepšila či úplně odstranila funkční poruchu. Mezi klientkami, které o zákroku uvažovaly právě z estetického důvodu, byla i Olga (25), která si „nový nos“ rozhodla věnovat k narozeninám. „Na operaci jsem se rozhodla jít po příspěvku, který jsem viděla v televizi Prima. Byl to právě příspěvek o jedné dívce, která se rozhodla jít na operaci, jelikož se jí nelíbil její nos. Úplně jsem se v té dívčině poznávala. Já jsem o této operaci přemýšlela již dřív, ale tohle byl takový velký impuls. Něco, co mě nakoplo. Poté jsem začala hledat dostupné informace na internetu. Do té doby to bylo jen takové to snění: JEEE, to bych chtěla. Ale tím to taky končilo.“ Olga nakonec operaci skutečně podstoupila a svého rozhodnutí vůbec nelituje, přes nepříjemný stav, který v rámci pooperačního hojení rhinoplastiku doprovází. „Jediné, co mi asi vadilo, byla tamponáda, která neumožňuje dýchat, a proto se špatně spí. Lze to překonat. Mě byla tamponáda vyndaná druhý den po operaci, kdy mi tekly až slzy. A to se mě pan doktor ptal, zda to tolik bolelo. Ano, bolelo, ale já brečela i štěstím, že můžu dýchat…“ Olze k vysněnému tvaru nosu dopomohl právě MUDr. Ferra, který poznamenává: „Občas přicházejí lidé s dotazy typu: „ podívejte se na mne, co byste se mnou udělal?“ Na to nemám odpověď. Nejsem arbitrem toho, co je správné, co je hezké, ani toho jak mají lidé vypadat. Jsem rád, když přijdou s konkrétním estetickým problémem, který je trápí, a pak hledáme společně cestu, jak tento estetický problém vyřešit.“
Závažnější však je, když například křivý či špatně zhojený nos po úrazu způsobuje problémy funkční. Zde je nasnadě rekonstrukční operace nosu, většinou vnitřní, která patří do rukou specialistům z ORL a občas i vnější, což je už parketa plastického chirurga. MUDr. Ferra k tomu dodává: „U rhinoplastiky se domnívám, že hranice mezi estetickým a zdravotně indikovaným zákrokem je pro mne poměrně jasná. Při funkční poruše – to znamená při poruše průchodnosti, při vybočení nosní přepážky, nebo jiné funkční vadě odesílám pacienta vždy na specializované ORL pracoviště.“ U většiny operací nosu se provádí tzv. kompletní rhinoplastika, což znamená, že se musí uvolnit jak chrupavčitá tak i kostěná část nosu a tato partie tím získá úplně nový tvar. Přitom však musí zůstat zachovány všechny detaily ve správném poměru. Pokud by byl operován pouze tzv. měkký nos tj. chrupavčitá část, mohl by vzniknout nepoměr mezi zeštíhlenou špičkou a neoperovanou kostěnou částí nosu. Rozhodnete-li se operaci podstoupit, lékař by vás měl připravit na změnu výrazu, kterou váš obličej po plastice získá – většina klinik už disponuje i softwarem, umožňujícím počítačovou simulaci obličeje „před a po“ zákroku. Budete-li mít štěstí, změna může být nenápadná, ale pokud jste rozhodnuti například pro razantní zmenšení, pak počítejte s tím, že „opravu“ zaregistruje i vaše okolí a vy byste měli být připraveni i na jeho reakce. Zkušenost Olgy je pozitivní: „Rodina i lidé z práce to věděli. A reakce? Co vím, tak plno lidí, hlavně z práce řeklo, že pan doktor je asi kouzelník. Prý moc hezká práce…“
Bližší informace k zákroku
Věková hranice pro rhinoplastiku
Spodní věková hranice je u operace nosu dána ukončením růstu kostry obličeje a zubního oblouku, ale za optimální věk se pokládá období až od 20. do 35. roku života. U dívek je možné začít asi v 16 letech, u chlapců však o něco později, většinou po 18. roce života. Dostatečnou pružnost má kůže nosu zhruba do 30–35 let. Je to však individuální záležitost a v některých případech lze nos operovat samozřejmě i později. Rozhodující vliv na to, zda vám chirurg kývne na operaci i v případě, že jste překročili čtyřicítku či dokonce padesátku je, jaký máte typ kůže. Může to totiž nepříznivě ovlivnit pooperační hojení. Kupříkladu mastná a pórovitá kůže je vždy větším rizikem pro vznik masivních podkožních jizev a menší adaptability na nový tvar nosu. A věkem se toto riziko stupňuje.
Doba hojení po operaci
Hojení po plastické operaci nosu představuje poměrně dlouhodobý proces – počítejte s tím, že k úplné stabilizaci operovaných partií dojde po až několika měsících. Do běžných denních aktivit a práce se můžete nicméně zapojit ihned po sejmutí sádry, tedy asi po dvou týdnech od operace. Větší fyzickou zátěž – kupříkladu sport – si můžete „naložit“ asi po dvou měsících. Jako prevenci komplikací je dobré pečlivě provádět tlakové masáže nosu, které hojení urychlují. Nos je obvykle už zhruba měsíc po operaci tvarově pěkný, přesto však během následujících měsíců může dojít k občasným otokům či zarudnutí – s tím počítejte zejména v zimě a při náhlé změně teploty. A pan doktor Ferra podotýká: „Výsledek přetrvá léta. Může být definitivní, ale může se i měnit. Záleží i na průběhu hojení. Jak se člověk s časem mění, stárne, mění se proporce v obličeji, mění se i tvar nosu. Následné korekce nejsou časté, ale ani výjimečné. V zásadě ale platí, že k operaci přistupujeme jako k výkonu, který nebude nutné opakovat.“
