Srovnání prsních implantátů plněných silikonem s implantáty plněnými fyziologickým roztokem
Srovnání silikonových implantátů a takzvaných solných (Saline) implantátů je velmi diskutované téma mezi plastickými chirurgy. Zčásti se na tom podílí rozdílné směry vývoje implantologie v USA a v Evropě.
Dělení implantátů podle obalu
-
Silikonový obal - Silikon je anorganicko-organický polymer. Tělu je velmi blízký díky své organické složce, která je navázaná na atomy křemíku a kyslíku. Tato organicko- křemíko-kyslíková jednotka se pravidelně opakuje. Silikon má výjimečné vlastnosti, a proto se široce využívá nejen v medicíně, ale i v technickém průmyslu a kosmetice. Všechny silikonové implantáty a pomůcky používané v medicíně musí být testovány podle zákona o péči o zdraví a musí mít CE certifikát (označení udělované výrobkům, které splnily normy Evropské unie.)
-
Polyuretanový obal - Polyuretan je také velmi unikátní polymerovou sloučeninu, která je složena z opakujících se jednotek. Její vlastnosti ji také předurčují k mnohostrannému využití. Dále se s touto chemickou látkou můžeme setkat jako s lepidlem, inteligentním textilním vláknem a lakem.
Dělení implantátů podle výplně
-
Silikon
-
Fyziologický roztok (Saline)
-
Kombinované (Silikon, Fyziologický roztok)
S rozvojem plastické chirurgie se rozvíjeli i implantáty. Tento vývoj přinesl pozitiva a upozornil na některé nevýhody.
Silikonové implantáty se dělí do několika generací:
1. generace: Jedná se o implantáty vyvinuté v 60. letech dvacátého století. Jsou plněny velmi viskózním gelem. Jejich obal na spodní straně vystupuje v malé výstupky, které zamezují případným rotacím. Často však docházelo u těchto implantátů k jizevnatým komplikacím. Dnes se nepoužívají ani v Evropě ani v USA či Kanadě.
2. generace: Byla vyvinuta zhruba v 70. letech. Hlavním požadavkem byla vyšší estetičnost implantátů. Implantáty se začaly plnit méně viskózním silikonem a silikonový obal se také ztenčil. Druhá generace s sebou přinesla vyšší pravděpodobnost ruptur a následných komplikací. Také životnost implantátu nebyla vyhovující.
3. generace a 4. generace: V 80. letech přišly na trh 3. a 4. generace implantátů. Při vývoji se zlepšila hlavně technologie výroby obalu silikonu. Ten se stal sametový, čímž výrobci snížili na minimum vznik kontraktur a zároveň zamezili nadměrným rotacím. Silikonový gel se zase o malinko zahustil. Tím se zamezilo prosakování gelu. Odolnější plášť také zvýšil trvanlivost. Dnes se běžně využívají v Evropě a v Jižní Americe. Trochu kontroverzní je téma silikonu v USA, kde díky velké ostražitosti právníků bylo používání silikonových implantátů přísně omezeno. Dnes se ovšem trendy obracejí směrem k silikonovým implantátům i v USA.
5. generace: Nejnovější implantáty, které skvěle drží tvar, čímž se limituje riziko migrace. Tyto preparáty jsou předběžně schváleny v USA.
Solné implantáty
Jsou v Evropě a v Severní Americe daleko méně používané. Používají se jen zhruba v 5 procentech případů. Solný roztok je u tohoto typu implantátů uložen v silikonovém pouzdře.
Existují dva typy - u prvního typu se implantuje předem naplněný implantát, kdežto u druhého typu se vpravuje do tkáně vypuštěný a během operace se napouští sterilním solným roztokem. Výhody konkrétně druhého typu je celkem malá jizva i pro větší objemy prsou.
Kontroverzní témata v otázce silikony versus solné implantáty:
Silikony způsobují rakovinu?
Kvůli silně medializovaným případům v USA se touto problematikou zabývali vědci z celého světa. Hypotéza o souvislosti silikonu s rakovinou se v žádné z těchto studií nepotvrdila. To také dosvědčuje mohutné využití silikonu ve zdravotnictví (umělé chlopně, cévní náhrady apod.). Je pravda, že jakékoli implantáty znepřehlední vyšetření prsou pomocí mamografie. Mamologové proto varují před pozdní diagnostikou nádorového onemocnění. U žen s implantáty se proto doporučuje speciální přístup při skríninku rakoviny. Používají se speciální mamografy a nebo magnetická rezonance.
I když nebyla prokázána žádná relevantní souvislost mezi rakovinou prsu a silikonem plněnými implantáty, zůstala v lékařích v USA nepříjemná pachuť několika soudních sporů, které skončily hlavně díky šikovnosti právníku úspěšně, a proto se raději uchylují k použití solných implantátů.
Polyuretany způsobují rakovinu?
Stejně jako u silikonových výplní se mluvilo o polyuretanovém obalu jako o potenciálně rakovinotvorné látce. To se však nepotvrdilo a i americký úřad pro kontrolu léčiv FDA označil toto riziko za minimální.
Silikony způsobují autoimunitní choroby?
Do třetice se podařilo díky mnoha studiím prokázat, že neexistuje relevantní souvislost mezi silikony a vznikem autoimunitních chorob. Nejvíce se spekulovalo o poruše pojivové tkáně v souvislosti s vyprovokovaným autoimunitním onemocněním, ale jakákoli souvislost byla popřena.
Rizika
-
Běžná rizika chirurgických výkonů - infekce, krvácení, změny citlivosti, komplikace v jizvě, hematomy, bolestivost.
-
Ruptura implantátu - následná migrace gelu a tvorba silikonových granulomů. Může k ní dojít kdykoli. Ruptura silikonových implantátů se diagnostikuje hůře než ruptura implantátů plněných solným roztokem. Ten se při ruptuře vsákne do tkáně a prso se náhle zmenší. V obou případech pacientku čeká reoperace.
-
Kapsulární kontraktura - prs je kulatý, zatvrdlý, nepohyblivý. Dochází k ní v prvním měsíci po operaci. Jde hlavně o reakci tkáně na povrch implantátu.
-
Nutnost speciálního snímkování při vyšetření prsu na mamologii.
-
Kalciové usazeniny kolem implantátu - jsou podobné kalciovému usazováním okolo počátečního nádoru, což zhoršuje časnou diagnostiku.
-
Svrašťování povrchu implantátů.
-
Vypuzení implantátů - tkáň, která ho kryje, je ischemizována a je nekroticky změněná. Jedná se o komplikaci u nadměrně velkých implantátů.
-
Prosakování silikonu do okolí a případný transport do uzlin.
-
Asymetrie prsou.
Shrnutí výhod a nevýhod implantátů
Silikonové implantáty | Implantáty plněné solným roztokem |
Vypadají přirozeně. Silikon je daleko více podobný struktuře prsní tkáně, a proto je jeho vzhled přirozený. | Jeho přirozený vzhled je horší. |
Ruptura se hůře diagnostikuje. | Ruptura se odhalí hned. Prsní implantát se náhle zmenší. |
U objemnějších implantátů je jizva větší. | Jizvy jsou menší i u větších objemech implantátů (naplnění až po implantaci). |
Únik obsahu není tak častý. | Častější únik obsahu tekutiny přes chlopně, kterými se plní. |
Při pohybu nedochází ke zvukovým fenoménům. | Některé pacientky pozorují něco jako „žbluňkání“. |
Při úniku gelu vznikají zánětlivé granulomy a mohou být postiženy i uzliny. | Při úniku se solný roztok normálně vstřebá okolními tkáněmi. |
Komplikace zanesení infekce do nitra implantátů při napouštění. |
Poznámky na závěr
Implantáty nemají nepříznivý vliv na kojení ani na těhotenství. Pokud žena s těmito implantáty plánuje mít rodinu, je dobré na to upozornit gynekologa a také lékaře v porodnici.
Od roku 2005 prožívají plastičtí chirurgové USA renesanci silikonových implantátů. FDA (Food and Drug Administration), obdoba českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SULK), povolil jejich používání. Plastičtí chirurgové se k nim s nadšením vracejí zpět, hlavně kvůli daleko lepším estetickým vlastnostem.