Profiloplastika změní vrozený profil tváře
Názvem profiloplatiky je nazývána skupina operací, které mění vrozený profil obličeje, jenž je nejvíce a nejnápadněji ovlivněn tvarem nosu a brady. Operace nosu, která je u nás poměrně často prováděnou estetickou operací, je málokdy spojována s řešením profilu obličeje.
Typů a tvarů nosu je celá řada a jedním ze základních kritérií je právě profil nosu, který se při většině operací mění, a tak je tato operace vlastně i součástí řešení profilu obličeje. Je ale zajímavé, že nos je v obličeji natolik dominantní a výrazově nápadný, že se velmi často setkáváme pouze s požadavkem na změnu tvaru a profilu nosu a ostatní části obličeje, které také profil a výraz obličeje dotvářejí, již nejsou vnímány tak výrazně a další zákroky nejsou požadovány. A přitom profil obličeje výrazně ovlivňuje i postavení horní a dolní čelisti a tvar brady.
Chybné postavení horní a dolní čelisti – tzv. předkus - může být u horní čelisti (prognacie) nebo u dolní čelisti (progerie). Důležité je i postavení zubů a zubních oblouků, které může rovněž linii profilu ovlivnit. Nesprávné postavení čelistí je nutno řešit se stomatochirurgem.
Pro změnu profilu v některých případech musíme zasáhnout určitým způsobem do obličejového skeletu. Operace na kostech obličeje jsou dnes již dobře propracované tak, aby bylo možné dosáhnout plánovaného výsledku z minimálního přístupu bez viditelných jizev. Při poruše skusu je vhodná spolupráce s ortodontem, který některé odchylky zkoriguje sám, nebo před operací čelistí zajistí přípravu. K operaci čelistí přistupujeme po důkladném vyšetření. Podle příčiny poruchy skusu operujeme na jedné nebo obou čelistech. Operace spočívá v uvolnění segmentu kosti (osteotomii čelisti podle předem připraveného plánu) a v jejím posunu a upevnění v novém postavení tak, aby bylo dosaženo správného skusu. Podle rozsahu operace a korigované vady se odvíjí i další pooperační péče včetně rehabilitace. Předkus horní čelisti bývá často spojený s velkým prominujicím nosem s hrbolem a ubíhající bradou. U předkusu dolní čelisti bývá často dlouhý nos. K dosažení optimálního výsledku je proto nutné postupně zkorigovat tyto jednotlivé části obličejové skeletu. O operacích nosu toho již bylo napsáno tolik, že podrobnosti týkající se této operace zde již popisovat nebudeme.
Někdy se setkáváme s určitým oploštěním či nevýraznou linií lícních oblouků a požadavkem na jejich zvýraznění. Čelisti jsou v těchto případech většinou ve správném postavení a jejich posun není nutný.
Zvýraznění lícní krajiny
Zvětšení lícní krajiny lze dosáhnout aplikací implantátu (nejčastěji používáme Medpor). Můžeme vybírat ze široké škály implantátů a zvolit tak nejvhodnější tvar a velikost v závislosti na oblasti, kterou chceme zvýraznit. Operaci provádíme v celkové anestezii. Z řezu ve sliznici dutiny ústní odklopíme měkké tkáně přiléhající na lícní kost, implantát umístíme na povrch kosti a upevníme titanovým šroubem. Následně ránu uzavřeme. Pacient odchází druhý den po operaci domů. Stehy odstraňujeme 7 den.
Jak jsme již uváděli, profilovou konturu obličeje určuje i tvar brady. Často se setkáváme s tím, že horní a dolní čelist i skus jsou v dobrém postavení a profil obličeje není optimální díky výrazně nebo naopak málo vyvinutému bradovému výběžku dolní čelisti.
Zmenšení prominujicí brady (úprava asymetrie brady)
Operaci provádíme v celkové anestezii. Z řezu ve sliznici dutiny ústní odklopíme měkké tkáně. Prominujicí část kosti brady v požadovaném rozsahu odřízneme a vymodelujeme nový tvar brady. Při úpravě brady je důležité vytvořit její přirozený tvar ve vztahu k dalším částem obličeje. Pokud se jedná o větší rozsah odebrání kosti, je třeba zmenšit a fixovat i měkké tkáně brady, aby nezůstaly povolené a nesnižovaly tak efekt zmenšení.
Ránu následně sešijeme. Po operaci nakládáme náplasťovou fixaci na bradu na dobu 7 dnů. Pacient zůstává na oddělení do druhého dne. Stehy odstraňujeme po 7 dnech.
V případě nedostatečně vyvinutého bradového výběžku je nutné materiál kostry brady doplnit. Toto je možné provést buď implantátem, nebo posunem kosti. Implantáty jsou dnes vyráběny z řady materiálů, ale pro určité riziko posunu či reakce tkáně na cizí materiál je příliš nedoporučujeme. Posun kosti bradového výběžku a jeho fixace v potřebném postavení je daleko stabilnější, protože kost dolní čelisti se postupně doplní a vytvoří bradový výběžek z vlastního kostěného materiálu.
Zvětšení ubíhající brady posunem kosti brady
Operaci provádíme v celkové anestezii. Z řezu ve sliznici dutiny ústní odklopíme měkké tkáně a pronikneme k dolní čelisti. Bradovou část dolní čelisti odřízneme a posuneme do požadovaného postavení. Uvolněný segment kosti upevňujeme titanovou minidlahou a šrouby. Následně ránu uzavřeme. Měkké tkáně fixujeme zevně náplastí na dobu 7 dnů. Pacient odchází druhý den po operaci domů. Stehy odstraňujeme po 7 dnech.
Operace čelistí či brady mají mnoho společného. Jednak jsou prováděny řezy pod horním či dolním rtem, takže na obličeji se nemusíme obávat jizev. Dále kosti obličeje mají velmi dobrou schopnost hojení, ostatně jako všechny tkáně obličeje, takže s hojením nebývají problémy. Úplná stabilizace měkkých tkání i kostí trvá několik týdnů, ale neznamená to již zásadní omezení v běžném životním rytmu.
Díky dobrým možnostem fixace kvalitními materiály jsou požadované posuny přesné a závisí jen na přizpůsobení měkkých tkání – svalů a kůže obličeje a brady. Zde je určitá výhoda výsledné změny tvaru či profilu oproti operaci nosu. Nos je sice také ve většině případů operován vnitřním přístupem, takže žádné vnější jizvy nejsou patrné, dochází však v daleko větší míře k tvorbě plošné či masivní jizvy zejména mezi kůží a chrupavkou v hrotové a nadhrotové oblasti nosu. Toto může někdy i velmi výrazně ovlivnit výsledný tvar nosu, který je po operaci dobrý, ale postupem hojení se během 1-3 měsíců změní. U operací nosu proto bývá vyšší procento reoperací či menších následných korekcí.
Efekt operace
Všechny tyto operace, které nám mění tvar a profil obličeje mají po zhojení a stabilizaci trvalý efekt, což je dáno především změnou tvaru či postavení kostí, které je vždy daleko stabilnější, než u měkkých tkání. Vzhledem k tomu, že měkké tkáně se musí změně tvaru kostry přizpůsobit, je vždy výhodnější provádět tyto operace u mladších pacientů, kdy elasticita a přizpůsobivost tkání je velmi dobrá. Neznamená to, že bychom nemohli operovat i v pokročilejším věku, ale potom je třeba velmi pečlivě volit rozsah výkonu.
Na závěr lze říci, že v řešení profilu a tvaru obličeje v tomto komplexnějším pohledu trochu pokulháváme např. za západoevropskými zeměmi. Není to dáno nedostatkem odborníků – plastických chirurgů či stomatochirurgů, ale spíše určitou menší součinností těchto oborů a řekněme i jistou menší nabídkou tohoto komplexnějšího řešení klientům. Pokud se tyto možnosti dostanou do povědomí populace, dojde určitě i ke zvýšení požadavků těchto mnohdy dosti úzce spolu souvisejících operací tvořících komplexní výsledný efekt.
Autory článku jsou:
MUDr. Dušan Záruba, primář odd. plastické chirurgie, Ústav estetické medicíny
MUDr. Ivo Němec, plastický chirurg a stomatochirurg, Ústav estetické medicíny