Plastika nosu je delikátní operace
Plastická operace nosu nemusí nutně měnit výraz obličeje. Je pravda, že někdo má od narození nebo vlivem úrazu nos natolik „odlišný“, že každá jeho změna bude velmi výrazná a výsledek plastické operace může razantně změnit vzhled obličeje. U druhého postačí jen méně nápadná korekce nosu a navzdory plastice si konkrétní změny nevšimnete. Jen máte pocit, že to člověku více sluší, vypadá lépe či jemněji.
Pro mnoho klientů je plastika nosu zásadním přínosem pro duševní rovnováhu a kvalitu života. „Nos je dominantou obličeje a jakákoliv jeho nápadnější odchylka může pokazit celkový estetický dojem. Téměř vždy vyvolává pozornost okolí a může být příčinou velkých duševních útrap. Málokterý jedinec s normálním nosem dokáže pochopit míru komplexu člověka, který se narodil či v průběhu života vlivem nemocí či úrazu získal jiný, řekněme extravagantní nos,“ míní plastický chirurg Jaroslav Hirňák z Perfect Clinic. Už proto by operatér měl vždy svého pacienta předem pečlivě připravit na možné komplikace související s touto náročnou operací. A také jej upozornit, že u operace velmi nápadného nosu dochází skutečně k natolik razantní změně jak pro něj samotného, tak i pro jeho okolí. „Tady bývá na místě důkladně zvažovat i načasování zákroku například spojené se stěhováním, změnou zaměstnání a podobně,“ upozorňuje lékař.
Co všechno lze měnit
„Nejčastěji pacienti žádají zmenšení hrbolu a úpravu tzv. bambulovitého nosu, ale také celkové zmenšení a zjemnění nosu,“ uvádí Jaroslav Hirňák. Nos se dá zúžit, a dokonce lze pozměnit jeho sklon. Pozvednutý pršáček není nemožný. Podle konkrétního nálezu plastický chirurg stanoví, zda postačí provést jen částečnou operaci, tedy samostatně zasahovat pouze do měkké či jen do kostěné části nosu. Samostatně lze korigovat malé asymetrie, někdy nevýrazné hrboly, široké nozdry a často i hroty nosu. Pokud je hřbet jinak štíhlý, lze zvednout hrot chrupavčitým štěpem, jehož umístěním na hřbet nosu lze modelovat i nos sedlovitý. Navzdory méně rozsáhlému zásahu do organismu není ale podle doktora Hirňáka dílčí úprava nosu, co do estetiky výsledku, vždy tím nejlepším řešením. „Například po snesení hrbolu dochází na hřbetu nosu k jeho rozšíření, což esteticky nepůsobí dobře. Také zúžení a zjemnění jeho hrotu při celkově mohutném, širokém nosu by mohlo působit nepřirozeně. V těchto případech bývá ideálním řešením kompletní rhinoplastika se zásahem do kostěné části nosu,“ vysvětluje plastický chirurg.
Platí beze zbytku, že estetická úprava nosu je nejnáročnější plastickou operací, která vyžaduje značnou zkušenost a um operatéra.
„Operaci nosu považuji za nejnáročnější a nejdelikátnější výkon v estetické chirurgii. I když jsou vypracované základní operační postupy rhinoplastiky (operace nosu), každý nos je jiný, a proto žádné dva nosy nelze operovat identickým způsobem,“ říká Jaroslav Hirňák. Podle něho musí být plastický chirurg natolik předvídavý a zkušený, aby byl schopný řešit různé komplikace během zákroku. Nesmí se například dopustit při úpravě celé kostry nosu nežádoucího vylomení mimo plánovanou linii anebo při snášení hrbolu vylomení většího kostěného bloku.
Druhou kapitolu rizik představuje pooperační hojení. „Nos po operaci ‚pracuje‘ jeden rok i déle. Mohou dlouho přetrvávat otoky, může dojít k nepříznivému hojení jak na hřbetu nosu, kdy při snesení hrbolu může výraznější jizva způsobit nárůst nového hrbolu, tak i v oblasti měkkých tkání nosu, kde se může objevit například deformace a vychýlení hrotu,“ vysvětluje plastický chirurg případnou nutnost druhé operace, která stav napravuje.
Otevřená a zavřená metoda operace
Plastičtí chirurgové mohou operovat nos dvěma metodami – zavřenou či otevřenou. Při uzavřeném přístupu je řez veden tzv. naslepo v nosních průchodech, a proto po operaci nezůstává kožní jizva. Tento způsob je upřednostňován u primárních rhinoplastik (první operace), protože je rychlejší, šetrnější a s neviditelnou jizvou. Naopak otevřený způsob, kdy chirurg provádí krátký kožní řez nad přepážkou, nadzvedne hrot nosu a tím získává lepší přístup, je využíván většinou u sekundárních rhinoplastik, kde není úplně jasné, na kterých strukturách a jakým způsobem se již operovalo a proč. Je to pracnější způsob, ale poskytuje perfektní přehled o anatomických poměrech hrotu nosu. Výsledkem operace touto metodou je krátká, zhruba čtyřmilimetrová jizva na kůži, která je ovšem po několika měsících téměř neviditelná. Zákrok se s výjimkou úpravy hrotu nosu provádí v celkové narkóze s následnou jedno až dvoudenní hospitalizací.
Bližší informace k zákroku
Co vypadá zle, nebolí
Po plastické operaci se na obličeji objevují poměrně rozsáhlé podlitiny, ale navzdory neutěšenému vzhledu, je pozákroková bolestivost téměř nulová. Ihned na sále je na nos přiložena sádra a do nosních dírek vložena tamponáda, která se odstraňuje za dva dny. Do té doby pacient dýchá ústy. Sádra na nose se ponechává po dobu čtrnácti dnů nepřetržitě, poté se přikládá ještě další týden vždy na noc, aby během spánku nedošlo k náhodnému poranění. Zhruba měsíc po sundání sádry by si měl pacient provádět denně tlakové masáže, které zabraňují tvorbě jizvy a uvolní kůži.
Operace nejdříve v osmnácti letech
Rhinoplastiku je možné provádět až po ukončení vývoje a růstu nosu, tj. po osmnáctém roce života. Zároveň by to ale nemělo být později než ve středním věku s ohledem na stárnutí kůže. „Vlivem civilizačních neduhů, jako je kouření, alkohol a nedostatek spánku, je kůže poškozovaná stále více, což není pro radikálnější výkony ve vyšším věku vhodné. Jakýkoliv zásah na nose totiž znamená změnu jeho tvaru a po všech zužujících, zkracujících nebo odstraňujících zásazích zůstává kůže v relativním přebytku. A jenom zdravá, mladá, přiměřeně hrubá kůže má zachovalou elasticitu a retrakční schopnost přizpůsobit se novému objemu, novému tvaru nosu,“ konstatuje MUDr. Jaroslav Hirňák.
Vybočená přepážka se spraví během operace nosu
Pacienti se podrobují operaci nosu nejen z estetických, ale i ze zdravotních důvodů. V takových případech mívají problémy s dýcháním nosem vlivem vybočené nosní přepážky, která brání adekvátnímu proudění vzduchu. Tato deformita bývá růstová či poúrazová a operaci provádějí rhinochirurgové obvykle na ORL pracovištích. S odstupem od zdravotní operace je pak možné ještě provést estetický zákrok. Respektive některá pracoviště, včetně Perfect Clinic, nabízejí spojení obou výkonů do jedné operace. Do týmu totiž patří také ORL specialista, který v takovém případě na sále úzce spolupracuje s některým z plastických chirurgů. Klientům se tak šetří zdraví, čas i peníze.
