Otoplastika (operace ušních boltců) trochu jinak
Zájemci o frekventované operace jako jsou liposukce, operace prsou, operace víček apod. se na tomto portále obvykle dozvědí skoro vše z různých článků a diskusních fór. Ve srovnání s tím informace o otoplastice nejsou tak časté. Přitom plastická operace uší patří k poměrně častým výkonům.
Pod otoplastiku můžeme zahrnout operační léčbu nejrůznějších vrozených i získaných tvarových odchylek ušního boltce. Protože má boltec dosti složitý tvar, bývají i některé operace složitější. Nejčastěji vyhledávanou otoplastikou je operace odstátých ušních boltců.
Nejprve něco k anatomii
Tvar boltce (obrázek č. 1), krom ušního lalůčku, je dán tvarem chrupavky boltce (obrázek 1 a obrázek č. 2).
Obrázek č. 1
Obrázek č. 2
Správné postavení ušního boltce (ve smyslu odklonu od hlavy) ukazuje obrázek č. 3. K posouzení správné velikosti boltce mohou sloužit různé pomůcky jako například, že ucho by mělo být velké přibližně jako nos nebo jako palec ruky atd. (obrázek č. 3).
Obrázek č.3
Chrupavka boltce je tzv. elastická chrupavka. Z obou stran má na povrchu vrstvu - zvanou „perichondrium“. Tato vrstva je zodpovědná za výživu chrupavky, za její elasticitu a za udržení jejího tvaru. V mládí z této vrstvy chrupavka dorůstá a při poranění z této vrstvy začíná hojení chrupavky. Elastická chrupavka věkem nezvápenatí, jako jiné druhy chrupavek (např. chrupavka žeberní) a proto je boltec stejně ohebný až do vysokého věku.
Jakou odchylku z anatomického hlediska představují „odstátého boltce“?
Nejčastěji není dostatečně vytvořen přirozený ohyb chrupavky v oblasti anthelixu a jeho horního rohu (obrázek č. 1). Tím je smazán přirozený reliéf boltce a boltec vypadá oploštěle a je odstátý zejména v horní části (obrázek č. 2). Je to patrné zejména zepředu a z boku (obrázek č. 4). Další častou příčinou „odstátého boltce“ je příliš prostorná concha (mušle) boltce (obrázek č. 1). Přitom může být reliéf boltce normální a ohbí anthelixu dobře vytvarované. Boltec je pak nejvíce vyklenutý uprostřed své délky. Nejvíce je to pak patrné zepředu a zezadu (obrázek č. 5). Obě odchylky se mohou kombinovat.
Obrázek č. 4
Obrázek č.5
Logickou snahou o nápravu prvé odchylky (vyhlazený reliéf anthelixu) bude znovu vytvořit ohyb anihelixu a jeho horního rohu a obnovit tak přirozený reliéf boltce. U druhé odchylky musíme zredukovat přílišnou velikost conchy.
Obvyklý operační postup, který se ještě dnes většinou provádí:
Nejprve se vyřízne pruh kůže vřetenovitého nebo piškotovitého tvaru na zadní ploše boltce (obrázek č. 6).
Obrázek č.6
Tím se obnaží zadní plocha chrupavky. Na chrupavce se vyznačí místo vytvoření nového ohnutí antihelixu. Pak se v místě budoucího ohybu tuhá a málo ohebná elastická chrupavka na zadní straně „změkčí“ drobnými povrchovými nářezy nebo ztenčí zbroušením (obrázek č. 7 – obvyklý operační postup). Díky tomu se pak snadněji ohne do nového postavení, ve kterém se udrží několika stehy. Pokud se stehy uvolní, může ucho znovu „odskočit“, někdy až do původního postavení a dojde k recidivě odstátého boltce. Tato komplikace se může projevit někdy až po ½ roce po operaci.
Obrázek č.7
Jiné postupy
Na naší klinice považujeme za logičtější, provádět nářezy chrupavky resp. perichondria na přední ploše boltce (obrázek č. 7 – jiný operační postup). Chrupavka se pak snadněji ohne směrem dozadu a nemá tak výraznou tendenci se vracet do původní polohy. Naopak nářezy perichondria a části chrupavky se časem zacelí a tím je nově vzniklý ohyb více fixován a není závislý jen na modelačních stezích (obrázek č. 7 – jiný operační postup). Operace se provádí ze zadní strany boltce podobně jako u předchozího způsobu (obrázek č. 6). Na přední plochu chrupavky pronikneme zezadu malým otvorem v chrupavce pod kůži přední plochy boltce. Kůže přední plochy boltce v rozsahu, kde bude chrupavka nařezávána, zůstane zcela neporušena. Nářezy se provádějí speciálním nástrojem (obrázek č. 8). Při tomto postupu, který provádíme již 6 let, jsme neměli žádnou recidivu.
Obrázek č. 8
Jiný způsob modelace chrupavky boltce je možný i pomocí jen podkožně zavedených modelačních stehů, bez řezání a následných kožních jizev. Tento výhodný a pro pacienta šetrný postup ale není vhodný u každého pacienta. Někdy se modelace odstátého boltce kombinuje se současným zmenšením velkého boltce nebo s úpravou tzv. „kornoutovitého“ boltce nebo jinými deformitami. Často jsou požadavky klientů dosti netradiční a pak i operační řešení bývá netradiční a improvizované. Otoplastika není jen prosté „přišití uší“, za které je často považována. Větší variabilita v operačních postupech přinese větší uspokojení z výsledků jak pacientovi tak chirurgovi.
Na závěr si ještě dovolím se vyjádřit k často doporučované operaci u dětí v předškolním věku. Je zdůrazňována zejména prevence stresu, který děti prožívají z posměchu spolužáků. Podobný posměch může vyvolat například i malý vzrůst, obesita nebo třeba nošení brýlí. Přesto není dobré již v útlém věku vnucovat dětem myšlenku, že každou bezvýznamnou odchylku (a tou odstáté boltce jsou) je nutno hned řešit operacemi. Je dobré každému ponechat na jeho svobodné vůli, aby se rozhodl sám, že takovou operaci chce. Neznám malé předškolní dítě, které by operaci vyžadovalo samo. Vynucený operační zákrok může být pro něj větším stresem než možné potenciální posměšky. Často v tomto věku nutnost operačního zákroku rodiče dítěti vsugerují nebo je to hlavně jejich přání. Mnoho významných lidí s touto odchylkou prošlo celým školským systémem zcela bez újmy. Na základě svých osobních zkušeností vím, že dítě je schopné se samo rozhodnout o operaci až tak kolem 10 roku. Je-li to jeho přání, daleko lépe spolupracuje a zákrok je možné provést v lokální anestesii. Operoval jsem děti v tomto věku, které si to dokonce přály jako dárek k Vánocům. Někdy svobodné rozhodnutí padne mnohem později. Mé nejstarší pacientce bylo 68 let. I Brad Pitt si nechal operovat ušní boltce, až když byl známý herec. Nechme na každém, aby si o operaci, která neřeší žádný závažný zdravotní problém, rozhodl sám.
