„Krásné bříško stojí za čekání a trpělivost," říká o abdominoplastice Martinass
Martinass (39 let) se rozhodla podstoupit abdominoplastiku i se svou matkou (58 let). Jak se cítily po zákroku? Jak probíhala rekonvalescence? Hraje roli věk? Co bylo nejtěžší, podporovaly se a jak vypadá bříško po čtyřech měsících.
V jaký moment si začala poprvé uvažovat o abdominoplastice a proč?
O abdominoplastice jsem nikdy neuvažovala. Když o ní začala přemýšlet maminka, tak mě objednala s ní na konzultaci a bylo to raz dva. První konzultaci jsem měla 24.10.2017
Držela si před abdominoplastikou diety? Nebo je lékař přímo doporučil?
Dietu jsem nedržela. Lékař je nevyžadoval. Zeptal se pouze, zda mám stálou váhu.
Z tvého příběhu je hodně znát, že se před operací dostavil velký strach a nebyla si pevně rozhodnutá. Co ti pomohlo strach překonat? A podle jakých kritérií si volila operatéra?
Strach byl hodně velký, hlavně z bolesti. A pak, aby to bříško nevypadalo ještě hůř, než před tím. Ale řekla jsem si, že lepší už to asi nebude, spíš horší. Že je potřeba s tím něco udělat, dokud to jde. A také mě už nebavilo, si 100x denně vytahovat kalhotky zpod „špeku".
Operovala nás Mudr. Milada Franců ve Zlíně na doporučení kamarádky.
Tvá mamka byla na abdominoplastice týden před tebou. Rozhodly jste se zákrok podstoupit společně? Co vás k tomu vedlo?
Jak už jsem psala, svezla jsem se hlavně při mamce. Ona o tom uvažovala už dlouho, břicho bylo jediné, co jí kazilo postavu a převis měla velký. Já jsem zase znala kamarádku, která operaci podstoupila. Když jsme to vše spojily, skončily jsme na konzultaci obě.
Jak si se cítila ihned po probuzení? Nějaký problém po anestezii?
Po probuzení jsem myslela, že umřu. Byla to nejhorší chvíle celé rekonvalescence. Hrozně to bolelo, nemohla jsem dýchat, měla jsem zimnici. Povolili mi pás, dali kapačku na nevolnost a zabalili do peřin. Pak už bylo dobře.
Co bylo prvních pár dní nejhorší/nejtěžší?
První dny bylo nejhorší vstát z postele a ležet na zádech. Měla jsem problém s chronickým kašlem, takže i nekašlat, bylo těžké, ale s kodeinem jsem to zvládla.
Překvapilo tě něco po operaci? Co jsi nečekala? Nebo tě na vše připravil lékař?
Překvapilo mě, že to po pár dnech vůbec nebolí, jinak asi nic.
Kdy jsi své „nové" bříško viděla poprvé?
Bříško jsem poprvé viděla až doma, byla jsem překvapená, jak tenkou a pěknou jizvu jsem měla.
Byla mamka oporou v rekonvalescenci a ty její? A jak přesně probíhala v tvém případě?
V rekonvalescenci jsme se s mamkou hodně podporovaly. Ona byla v nemocnici týden, takže jsme se tam i potkaly. Vše mi barvila na růžovo, nevěřila jsem jí, ale měla pravdu. Pak jsme si denně psaly, jak se která cítí, kde ji tlačí atd. Moje hojení probíhalo myslím v pohodě, po pár týdnech mi jedno místo začalo hnisat, hnisalo týden, byla jsem celkem nervní, ale nakonec se vyklubal steh a bylo vše pryč. Jen to místo mám doteď tužší, je tam boulička, kterou se snažím rozmasírovat. Pás jsem nosila poctivě dva měsíce, pak už jen v noci.
Liší se nějak hojení a vůbec rekonvalescence v různém věku? Měly jste nějaké problémy? Nebo se jizva po abdominoplastice hojila stejně?
Určitě se nám to nehojilo stejně, mamka byla s hojením tak o 14 dní pozadu. Měsíc jí z jizvy vytékala krev s vodou. Měsíc nezvládala nic dělat. Já tři týdny po operaci pomalu pekla cukroví. Takže věk je v tomhle případě určitě nepřítel, ale na druhou stranu, krásné bříško, které má, stojí za čekání a trpělivost.
Jak probíhá péče o jizvu?
Jizvu mastím měsíčkovým gelem a masíruji 1x denně. Na 85 % je krásně měkká, jen v místech pod pupíkem a kde to hnisalo je pár bouliček. Také je stále dost fialová. Ale jsem jen čtyři měsíce po operaci.
Je nějaká aktivita, která po operaci vážně nešla a štvalo tě to?
Sex??? :-) A obout si sama ponožky a boty, jinak nic. Hodně jsem se šetřila.
Hodně tě zákrok omezoval v běžných denních činnostech?
První tři týdny hodně, neunesla jsem ani plnou konvici s vodou, nemohla jsem sedět a hlavně se vyspat. Při jakékoliv činnosti mě hned bolelo břicho.
Kdy bylo tvé bříško opravdu hezké a ty z něj nadšená? A co jizva?
Přijde mi, že bříško bylo nejhezčí hned po operaci, jizvu jsem považovala za pěknou celou dobu. S čím nejsem spokojená je tvar pupíku a mám nad ním zvláštní bouli, to mi vadí. Ale určitě vypadám lépe, než před tím.
Vyplatí se být trpělivá?
To určitě ano. Každý týden byla vidět změna k lepšímu.
Změnilo se tvé sebevědomí po operaci?
Sebevědomí se určitě změnilo. Jsem odvážnější v oblékání a lépe mi sedí věci.
Pokud by ses měla znovu rozhodnout, šla bys do abdominoplastiky znovu? Udělala bys něco jinak?
Určitě bych do ní šla znovu, stojí to zato. Jinak? Asi nic, možná bych víc stahovala pás a stahovací prádlo, trochu si tu bouli nad pupkem dávám za vinu. Nosila jsem stahovací kalhotky po pupek a nevím, jestli ta boule nevznikla tím tlakem pod pupkem.
Co bys poradila ostatním ženám, které se nemohou rozhodnout, zda na abdominoplastiku jít či ne a mají strach?
Strach chápu, já jsem to málem vzdala den před operací, ale opravdu to stojí za to a nebolí to. Abdominoplastika je první měsíc omezující, ale nebolí.
Můžeš vyjmenovat výhody, které abdominoplastika přináší? A je to jiné v tvém věku a ve věku tvé mamky?
Je to o kráse a sebevědomí. Člověk nemusí maskovat břicho. Neustále vytahovat oblečení zpod špeku. A věci sedí a vypadají mnohem lépe na ženě, která nemá špek, co si budeme povídat. A myslím, že je úplně jedno, jaký má žena věk... Vše je o pocitu. Mně je 39 let a mamince 58 let a obě máme pocit, že jsme omládly.
Všem, kdo váhají, radím, jděte do toho. Ale také je potřeba od toho neočekávat zázraky, prostě zmizí špek:-)