Explantace z důvodu Breast Implant Illness (BII) - nemoci prsních implantátů

Již od roku 1960 se objevují záznamy o komplikacích, které mohly být způsobeny prsními implantáty. Bohužel však zatím neexistují žádné signifikantní studie. Poznatky se teprve sbírají a zaznamenávají, nicméně je jasné, že podobné obtíže mají některé ženy, které augmentaci – zvětšení prsními implantáty v minulosti podstoupily.

Pro soubor příznaků, které uvádí ženy se silikonovými prsními implantáty a o kterých se domnívají, že byly způsobeny právě prsními implantáty, se užívá termín “breast implant illness” (nemoc prsních implantátů).

Jedná se o příznaky, které nelze přesně diagnostikovat a jejichž příčina není nalezena. Nejde tedy o přesnou diagnosu, ale o pojmenování příznaků. Jedná se tedy spíše o souhrn příznaků než o jednoznačnou diagnózu.

Mezi první příznaky onemocnění obvykle patří: únava, bolesti svalů, kloubů, vypadávání vlasů, suchá pokožka, dušnost, arytmie, bolesti srdce, kašel, zahlenění, opakující se infekce, gastrointestinální a zažívací potíže, vyrážky, úzkost, pocení, nespavost, snížené libido, necitlivost nebo mravenčení horních i dolních končetin, ztráta paměti, mozková mlha, závratě, bolesti hlavy, migrény, tinnitus. Posléze i hormonální dysfunkce, poruchy autoimunitního systému apod.

Pokud se po dlouhých a nekonečných vyšetřeních stav nezlepší, nezbývá než se uchýlit k poslední možné příčině – tedy toxicitě prsního implantátu.

Přestože jsou prsní implantáty doporučovány v rámci estetické nebo rekonstrukční chirurgie jako něco, co v podstatě nemá negativní účinky v těle,co by nemělo mít škodlivé účinky na tělo, stále se jedná o cizí těleso a každé tělo jej přijme či na něj reaguje jinak. Ve valné většině se s ním pacientka sžije, vytvoří se kolem něj jemná kapsula – vazivové pouzdro a vše je v pořádku. Ale jak se ukazuje, přibývá žen, které reagují na prsní implantáty neočekávaně, třeba ne hned, ale po měsíci, po roce, ale i po několika letech a s tím je třeba počítat a pacientky o takové možnosti informovat.

Prsní implantát, stejně jako spousta dalších medicínských implantátů – náhrady kloubů, břišní síťky, implantáty v čelistní chirurgii, oftalmologii, urologii a dalších medicínských oborech, je cizí těleso, u kterého je vždy určité riziko, že ho tělo nepřijme. Prsní implantát může mít kolem sebe bakteriální vrstvu. Tělo reaguje chronickou reakcí na cizí těleso oxidačním stresem, biofilmem a toxicitou (silikon, těžké kovy, chemikálie, biotoxin). Tento problém pak může stimulovat imunitní systém a vést k chronickému zánětu, který se u geneticky disponovaných lidí může projevit příznaky typickými pro BII.

K žádosti o explantaci přichází i ženy s krásnými prsy, bez jakýchkoli viditelných potíží (jako je asymetrie, ptosa – prověšení prsu, viditelná kapsulární kontraktura, bolestivost prsů apod). Jsou to ženy, které byly po operaci a třeba i několik let poté spokojené, ale plouživě se začaly projevovat výše uvedené příznaky. Tyto ženy prošly všemi možnými vyšetřeními bez výsledku, a proto se s lítostí uchylují k poslední možnosti vyřešení obtíží – k explantaci.

Vždy je potřeba s pacientkou pečlivě probrat vše, od augmentace, jejího běžného života, až po počátek potíží a zkontrolovat všechna provedená vyšetření. Také je nutné ženě sdělit, že ani explantace neznamená vyřešení problémů, rozhodně ne hned. Nicméně dlužno nutno dodat, že explantace provádíme z různých příčin, ať se jedná o rupturu pouzdra implantátu, tekutinu, kolem implantátu s bolestivostí prsů, kapsulární kontrakturu, asymetrii, ke které došlo postupem času, o dobu, kterou jsou implantáty v těle apod. – v těchto případech jde většinou o výměnu implantátu, či současnou mastopexi (modelaci).

V případě BII provádíme explantaci včetně odstranění vazivové kapsuly, kterou je implantát vždy obalen a tuto kapsulu odesíláme k histologickému vyšetření. Je tak jistota, že vše, co k implantátu patří, je kompletně vyjmuto. Pokud jde o štíhlou, drobnou pacientku s menšími implantáty, neprovádíme žádnou další korekci. V podstatě se hrudník vrátí do stavu před operací, jen s jizvou, která se ale postupem času vyhojí zahojí nebo ji lze zamaskovat vkusným tetováním. U plnějších pacientek s většími prsy provedeme rovnou mastopexii (modelaci). Není pak mutilována poznamenána nevzhledným hrudníkem.

Počet žádostí o explantaci z důvodu BII se zvolna zvyšuje. Není to zcela určitě kvůli většímu riziku prsních implantátů, ale proto, že počet žen s prsními implantáty stále stoupá. A tím stoupá i incidence možných komplikací. Bohužel je jim leckde vyčítáno, že neví, co by se sebou dělaly, že jsou „jogínky“ a „bioženy“, které se chtějí vrátit k přírodě. Že si symptomy vymýšlí, aby byly zajímavé…

Jak již bylo výše zmíněno, k explantacím chodí i ženy s objektivně pěknými prsy po velmi dobře provedených augmentacích, které nemají chuť nechat si bezdůvodně odstranit to, co jim původně velmi pomohlo zvednout sebevědomí. Nechtějí určitě dále zbytečně platit operaci, podstupovat narkózu, pobyt na klinice, rekonvalescenci… Nicméně zdravotní potíže je donutí k tomuto kroku. Pravdou je, že následně z nich opadne stres a jejich subjektivní potíže zvolna vymizí. Ty objektivní – trvalé vyrážky, alopecie apod. nemáme možnost hodnotit hned, to se ukáže časem, ale už jen ta psychická pohoda je výhra.

V každém případě, stejně tak, jako se žena rozhodne k augmentaci – zvětšení prsů, stejnou možnost rozhodnutí má mít k explantaci a není vhodné ji za to soudit a případný zákrok odmítat provést.