Liposukce je chirurgický výkon, při kterém jsou lokalizované přebytky tuku odstraněny za účelem formování jednoho nebo více oblastí těla.
Liposukce může být tzv. suchá, kdy se tuk odsává bez přípravy, nebo vlhká neboli tumescentní, kdy se tuková tkáň před odsáváním napouští roztokem s obsahem lokálního anestetika (umrtvující látky), adrenalinu (léku způsobujícího stažení cév a omezujícího krvácení) a bikarbonátu (NaHCO3). Liposukci lze provádět v celkové anestézii (narkóze), ale stále častěji se provádí provádí v lokálním znecitlivění. Operace trvá v závislosti na použité technice, velikosti a počtu odsávaných ploch 1 až 3 hodiny. Ke kancelářské práci se lze vrátit za 3 až 7 dnů, délka nošení kompresního prádla je 2 až 8 týdnů, sportovat lze za 2 až 4 týdny.
Anglické názvy body-contouring (konturování těla), nebo body-scupturing (sochání těla) nejlépe vystihují podstatu operace. Liposukce tedy upravuje a zlepšuje kontury a tvar těla. Tuk je rozrušen a odstraněn pomocí kanyly, která je hadicí napojena na sběrný kontejner a tento je připojen na liposukční přístroj, jenž vytváří podtlak.
Kanyly jsou nejčastěji kovové, mohou mít různý průměr a délku, mohou být rovné nebo zahnuté, mohou mít tupou nebo ostrou špičku, mají různé množství otvorů různého tvaru a tyto otvory mohou mít tupé, nebo ostré okraje. Odsávací kanyla je do těla vpravována krátkými řezy většinou ne delšími než jeden centimetr, které obvykle chirurg umisťuje do přirozených záhybů kůže, aby po zhojení byly co nejméně viditelné. Liposukce se nejčastěji používá k úpravě kontury - modelaci břicha, boků, hýždí, zevních a vnitřních stehen (např. tumescentní liposukce stehen představuje efektivní způsob pro získání pevných a štíhlých stehen), kolenou, vnitřních paží a podbradku. V jiných oblastech jako na krku, lýtkách, zádech nebo často v oblasti podbradku se liposukce využívá také.
Liposukce je vhodná tehdy, pokud máte ohraničené tukové polštáře v tzv. problémových partiích vašeho těla, které nelze odstranit cvičením ani dietou. Pomocí liposukce nelze řešit povšechnou obezitu nebo dokonce silnou nadváhu. U liposukce mužů není řešením tzv. „pivního břicha". Tuk v případě „pivního břicha" je uložený v dutině břišní. Liposukce pracuje pouze s podkožním tukem.
Liposukci dělíme podle použití roztoku k napuštění tukové tkáně na suchou a vlhkou. U suché liposukce je tuková tkáň odsávaná bez napuštění, u vlhké liposukce je nejdříve infiltrována speciálním roztokem.
Dále lze liposukci rozdělit podle použití speciálních přídavných tzv. potencujících technik. Klasická liposukce používá pouze podtlakový – liposukční přístroj. Liposukce ale může být doplněna další metodou, která slouží k efektivnějšímu rozrušení odstranění tuku a často ovlivňuje i stažení kůže. Podle použité přídavné techniky proto známe liposukci:
Jednotlivé způsoby liposukce a anestezie lze různě kombinovat. Konečný výsledek závisí především na zkušenosti a pečlivosti chirurga, který liposukci provádí, a pak na tom, jaký je předoperační nález (elasticita kůže, celulitida, jizvy apod.) jak rozsáhlá je odsávaná oblast a samozřejmě také na použité technice a anestezii.
U suché liposukce (dry liposuction) je podkožní tuková tkáň odsávaná bez jakékoliv přípravy. Při této metodě je nutné použít vyšší podtlak, jehož následkem může být vyšší krevní ztráta nebo poškození tkáně či ve výsledku výraznější nerovnosti. Tato metoda je v současnosti považována za zastaralou a již se téměř nepoužívá.
U vlhké liposukce (wet liposuction) je tuková tkáň nejdříve napuštěna speciálním roztokem. Tento roztok obsahuje jako základní medium fyziologický roztok (izotonický roztok chloridu sodního) nebo Ringer-laktát. Pak může být jednosložkový nebo vícesložkový a u tzv. tumescentní liposukce slouží k umrtvení odsávané plochy. Jednotlivé složky roztoku jsou lokální anestetikum (umrtvující látka nejčastěji lidocain), adrenalin (lék způsobující stažení cév a omezující krvácení) a bikarbonát (NaHCO3) k vyrovnání kyselosti roztoku. Vlhká technika umožňuje snazší odstranění tuku, snižuje ztráty krve a v případě použití anestetika poskytuje znecitlivění v průběhu operace i po ní. Vstříknutý roztok také pomáhá redukovat množství podlitin po operaci. Podle množství použitého roztoku rozeznáváme několik typů vlhké liposukce.
Klasická liposukce je původní technika, kdy k destrukci tuku je využitý pouze pohyb kanyly prováděný chirurgem. Opakovanými posuvnými pohyby kanyly v tukové tkáni je tuk rozrušován a pomocí podtlaku odsáván.
Klasická liposukce může být suchá nebo vlhká. Tato technika je nejméně nákladná a pro chirurga nejvíce fyzicky náročná.
Podstatou vibrační liposukce je použití tzv. vibračního nástavce pro kanylu, která pak jemně vibruje rychlými pohyby v rozsahu 0,5 až 1 mm dopředu a dozadu. Kanyla je napojena na speciální přístroj, jenž vytváří potřebnou energii. Pohyb kanyly je tedy prováděn jednak posunem v tukové tkáni chirurgem, jednak svými vlastními vibračními pohyby. Kanyla šetrněji a snáze proniká tukovou tkání s vyšším obsahem vaziva (např. na hýždích či zádech). Vibrační liposukce je nejefektivnější v případě opakované liposukce, kde množství vaziva po předchozím výkonu výrazně ztěžuje provádění další liposukce.
Existuje více přístrojů k provádění vibrační liposukce, některé z nich jsou komplexní, obsahují vibrační kanylu, infiltrační pumpu k napouštění roztoku i odsávací zařízení.
Ultrazvuková liposukce využívá k odsávání tuku speciální sondu, která produkuje ultrazvukovou energii. Tato energie působí na vazivová septa tukové tkáně. Vazivová septa jsou rozrušena, tukové buňky uvolněny a tuk je v podstatě zkapalněn. Zkapalněný tuk je následně odsáván. Ultrazvuková liposukce je velmi šetrná a tukové buňky poškozuje minimálně. Jejich další životaschopnost dosahuje 75 až 80 %, proto lze touto metodou odebrat tuk pro následné využití jako výplň do jiných partií těla – tzv. lipofiling nebo fatgrafting.
Ultrazvuková vlna zefektivňuje odstranění tukové tkáně a taky výrazně ulehčuje fyzickou práci chirurga, což mu dovoluje lépe se soustředit na estetickou stránku výkonu. Zákrok je přesnější, jemnější s menším rizikem vzniku pooperačních nerovností. Oproti klasické liposukci se pacienti v menším rozsahu potýkají s bolestivostí, otoky a modřinami.
U laserové liposukce, která je známá také pod názvem laserová lipolýza, se používá kanyla s optickým vláknem o průměru 1 až 2 mm, která emituje laserové záření. Pohybem kanyly stejným jako u klasické liposukce dochází k aplikaci laserového paprsku na tukovou tkáň i na hlubokou vrstvu kůže. Laserový paprsek jednak rozrušuje tukovou tkáň a umožní její efektivnější odsátí, také působí na hlubokou vrstvu kůže (dermis), kde stahuje kolagenová vlákna a tím dochází k vypnutí pokožky. Současně tedy řeší jak nadbytečný tuk, tak i povolenou kůži. U laserové liposukce takzvané třetí generace zůstávají tukové buňky neporušené a je možné je dále využít například k doplnění objemu prsou či hýždí, případně k omlazení tváře anebo hřbetů rukou.
Zkapalněná tuková tkáň se většinou odsává, u malých lokalit se ale odsávat nemusí a cestou přirozeného metabolismu dojde k postupnému vstřebání. Laserová liposukce garantuje větší efekt liposukce s nižším výskytem nežádoucích jevů a komplikací. Působení laseru zaručuje lepší retrakci (stažení) kůže s menším rizikem kožních řas a fald, menší riziko nerovností a celulitidy, nižší výskyt otoků a hematomů a možnost šetrnějšího ošetření větších ploch těla. Pacienty je uváděna menší bolestivost, otoky a hematomy. Také se zkracuje doba nošení kompresního pooperačního prádla. U nejnovějších laserových liposukcí dokonce až o polovinu oproti starším metodám.
Není výjimkou, že již druhý den po výkonu jsou lidé schopni jít do práce, zejména pokud liposukce byla menšího rozsahu. Jednotlivé metody laserových liposukcí se navzájem liší vlnovou délkou a eventuální kombinací různých vlnových délek, v podstatě ale nabízí srovnatelný efekt výkonu.
Tato technika používá k rozrušení tukové tkáně a zefektivnění liposukce dvousondovou rukojeť vysílající radiofrekvenční vlny. Rukojeť obsahuje externí a interní sondu. Interní/vnitřní sonda vysílá záření, které rozrušuje tukovou tkáň, externí/zevní sonda aplikuje jemnější záření, které má za úkol působit na kolagenní vlákna v kůži a jejich stažení s retrakcí kůže. Vzdálenost mezi vnitřní a zevní sondou je nastavitelná v rozsahu 5 až 50 milimetrů, čímž se dá nastavit hloubka aplikace radiofrekvenční vlny v tukové tkáni a současně zevní sonda přesně ukazuje místo, kde se nachází hrot sondy vnitřní.
U malé liposukce není potřeba tuk odsávat, dojde k jeho vstřebání, u větší liposukce se rozrušená tuková tkáň odsává klasicky podtlakem jako u jiných metod liposukce.
Tento typ liposukce (taky Body-Jet, Aqua-Shape) pracuje s tenkým vodním paprskem pod tlakem. Odsávaná plocha je po umrtvení tumescentní anestézii nebo v celkové anestézii rozrušována sondou, která obsahuje jednak irigační, tak i odsávací kanylu.
V jedné době tedy iritační kanylou roztokem pod tlakem tuková tkáň rozrušována, současně je tato tkáň odsávací kanylou odsávaná.
Tukové buňky jsou u této metody rovněž málo poškozené, spíše dochází k jejich uvolňování z vazivové sítě.
Důležitý u všech technik liposukce je průměr užívaných liposukčních kanyl. Širší kanyly (cca 5 až 6 mm) odsávají větší množství tuku a šetří tak čas i námahu, jsou ale nepřesnější a mají vyšší riziko nerovností, protože za sebou po odsátí zanechávají větší prázdný prostor. V současnosti se při liposukci více užívají kanyly o menším průměru (3 až 4 mm), protože jsou považovány za šetrnější, liposukce je jemnější a je menší riziko nerovností. Velmi tenké kanyly (1 až 2 mm) se používají na jemné doladění u větších liposukcí nebo na liposukce jemných malých oblastí na krku.
Kanyly jsou většinou kovové, mohou být ale i ze speciálních plastů. Rovněž se liší špičkou, která může být tupá nebo ostrá a může mít i různý tvar od hrotu po rovnou řeznou plošku nebo konvexní řezací plošku apod. Posledním rozdílem je množství, velikost a rozložení otvorů v kanyle a zda jsou tyto otvory se zahlazenými nebo ostrými okraji. Čím menší otvory, tím jemnější liposukce a naopak. Otvory mohou být jenom na jedné straně kanyly, čím se dá přesněji kontrolovat místo, odkud je tuk odsáván, pokud chceme některou oblast před odsáváním chránit (například rovinu těsně pod kůží), nebo po celém obvodě kanyly a odsávání je cirkulární. Tupé nebo ostré okraje jsou důležité pro agresivitu a efektivitu odsávaní, ostré okraje odsávají efektivněji, protože odsávanou tkáň lépe odstraňují, jsou ale méně šetrné s rizikem větších podlitin.
Při ambulantním provedení liposukce v místním znecitlivění nebo tumescenci se nedoporučuje odsávat velké množství tuku najednou. Pokud je požadavek na odsávání více ploch, pak je nutné rozdělit zákrok na několik etap. Při odsávaní více ploch by mohlo dojít jednak k překročení bezpečné dávky umrtvujícího roztoku, taky po odsátí většího množství tuku z více oblastí je lepší pacienta po operaci více sledovat a je nutná hospitalizace.
Odsátí většího množství tuku, s nímž se ztrácí také voda, vitamíny a řada výživných látek, může být příčinou kolapsového stavu až šoku. Takzvaná vysoko-objemová liposukce (více než 5 litrů tuku) by se měla provádět vlhkou technikou v celkové anestezii a s velmi dobrým celkovým zajištěním pacienta, protože hrozí reálné riziko celkových komplikací (metabolický rozvrat, porušení srážlivosti krvi s krvácením apod.). Pacienti tedy vyžadují intenzivní sledování během výkonu i po něm. Hospitalizace trvá 1 až 2 dny i více a obsahuje náhradu ztracených tekutin infuzními roztoky, tlumení bolesti apod.
Liposukce může být provedena za použití lokální či celkové anestezie anebo tzv. tumescentní technikou.
Infiltrační pumpa – je na ní napojen hadicový systém a je určena k napouštění infiltračního roztoku do podkožního tuku.
Odsávací zařízení – je přístroj generující podtlak, je napojen na liposukční kanylu také přes hadicový systém a umožnuje vlastní odsávání tuku (odsávací zařízení a infiltrační pumpa mohou být součástí jednoho přístroje).
Liposukční kanyly – byly popsány výše.
Sběrné nádoby na odsávaný tuk – jsou průhledné, aby bylo možno kontrolovat příměs krve a množství odsátého tuku, to je důležité jednak pro srovnávání při odsávání tuku ze dvou stran, taky pro odhad vlivu liposukce na celkový stav pacienta.
Speciální přístroje – jsou to přístroje určeny k potencování liposukce (ultrazvuk, laser, radiofrekvence apod).
Při první konzultaci vám bude chirurgem detailně objasněn průběh liposukce, bude vám také vysvětleno, která z liposukčních technik je pro vás nejvhodnější. Společně určíte, kde leží vaše tukové zásoby, kde jsou problémová místa, a bude zhodnocen taky stav vaší kůže. Určitě se svým chirurgem otevřeně prodiskutujte vaše představy a zejména jejich reálnost, zda liposukcí lze dosáhnout efekt, který očekáváte. Lékař by měl popsat všechny alternativy, rizika a omezení, která každá z technik liposukce obnáší. Je třeba si uvědomit, že kromě rizika vlastní operace je potřeby myslet i na riziko anestézie a to zejména celkové anestézie, která je zátěží po organismus. Proto je třeba vzít v úvahu celkový stav organizmu a zejména přidružené nemoci jako:
Rovněž dostanete instrukce k přípravě na operaci, včetně pokynů ohledně jídla, pití, kouření a užívání nebo vyloučení určitých vitamínů či léků. Můžete být dotázáni na užívání léků zvyšujících krvácivost (Acylpirin, Aspirin, Alnagon, Mironal, Warfarin, Clopidogrel, Pradaxa atd.). Před vlastním výkonem nesmíte být minimálně tři týdny nemocní, vztahuje se to i na jemné nachlazení. Jakékoliv oslabení organizmu je vysokým rizikem komplikací v průběhu výkonu, nebo po něm. Je prokázáno, že kouření trojnásobně zvyšuje riziko všech komplikací. Tomuto zvýšenému riziku se ze vyhnout tím, že přestanete kouřit 4 až 6 týdnů před operací a nebudete kouřit alespoň dva týdny po operaci.
Liposukce může zabrat i několik hodin v závislosti na rozsahu prováděného výkonu (velikosti a počtu ošetřovaných míst, množství tuku, který má být odstraněn, typu anestezie a užité technice, nutnosti otáčení pacienta během operace apod.). Před liposukcí vám chirurg na kůži vyznačí místo, ze kterého má být tuk odstraněn. Nákres má být proveden ve vzpřímené poloze, protože vleže se mění poloha podkožního tuku a mohou se tak zkreslit anatomické poměry. Na operačním sále nebo ambulanci vám bude místo liposukce a okolní oblast natřena dezinfekcí. Místo je obloženo sterilními rouškami, aby nedošlo ke znečištění chirurgických nástrojů během výkonu s rizikem následné infekce.
Podle použité techniky liposukce (s výjimkou suché) vám bude do vyznačené oblasti aplikován infiltrační rozkok. Jeho složení závisí na typu techniky. Roztok je napouštěn z infuzní láhve nebo vaku, na níž je napojena hadička a na druhém konci hadičky je jehla. Jehlou se aplikuje roztok do podkožního tuku vyznačených oblastí, obvykle je potřeba několik vpichů, aby se roztokem naplnila celá oblast rovnoměrně. Je důležité napouštět roztok pomalu, aby se tělo mohlo přizpůsobilo a také v dostatečném množství, aby se tuková tkáň mohla dokonale umrtvit a odsát. Při aplikaci roztoku se většinou využívá infiltrační pumpa. Pokud je liposukce prováděna v lokální anestezii, je ještě nutné počkat až začne umrtvení dostatečně působit, tj. cca 20 až 30 min.
Poté probíhá nejdůležitější fáze liposukce – odsávání tuku. Chirurg provede drobný nářez kůže skalpelem a to obvykle 2 až 3 nářezy na jedno odsávané místo. Skrze řez (cca 3 až 6 mm) vám bude zavedena do podkoží liposukční kanyla, kterou bude provedena liposukce tuku z podkoží. Kanylou se při liposukci pohybuje od spodiny k povrchu (nahoru a dolů) tak, aby se nepoškodila svalová vrstva pod tukem a kožní kryt nad tukem. Pohyby musí být šetrné a rovnoměrné, aby se tuk odsával rovnoměrně, jedná se o precizní práci. V průběhu odsávání je možno měnit kanyly a to jednak průměr, ale i tvar. Nejnáročnější je u liposukce odsátí okrajové části vyznačené lokality tak, aby byl plynulý přechod z místa odsátého do místa, které odsáváno není. Lékař při zákroku průběžně kontroluje vzhled odsávaného tuku a hodnotí příměs krve. Na závěr liposukce jsou nářezy sešity jemným chirurgickým vláknem ale mohou být ponechány otevřené ke spontánnímu zhojení a jsou sterilně kryty. Nesešité okraje ranek umožňují lepší vytékání zbytku roztoku zejména u tumescentní anestézie. Pacient je okamžitě po zákroku oblečen do kompresního prádla. Důvodem nošení kompresivního prádla je prevence otoku, hematomů (krevní sraženiny) a urychlení hojení. Rovnoměrný tlak prádla je taky důležitý pro doformování odsávané oblasti Vytékání tekutiny z ranek přetrvává několik hodin, proto bývají pacienti vybaveni sacími podložkami, které lze po prosáknutí vyměnit.
Abyste byl vhodným kandidátem liposukce, je třeba mít realistická očekávání ohledně toho, co vám může tato procedura přinést. Nejlepšími kandidáty pro liposukci jsou lidé s normální hmotností a pevnou elastickou kůží, kteří mají nadměrné, cvičením neodstranitelné tukové nadbytky v určitých partiích. Musíte být přiměřeně zdraví a psychicky stabilní. Váš věk nehraje zásadní roli, nicméně u osob se sníženou elasticitou kůže (kolem 40. roku věku) se nemusí samotnou liposukcí dosáhnout stejného výsledku jako u mladších klientů s pružnější kůží. Liposukce se pak v těchto případech často kombinuje s technikou, která zajišťuje větší retrakci kůže (laser, ultrazvuk), nebo s plastickou operací, při které je odstraněna přebytečná kůže.
Ne každá oblast je vhodná k liposukci. Existují i tzv. zakázané oblasti, u kterých se liposukce nedoporučuje provádět pro vysoké riziko nepříznivého výsledku. K těmto oblastem patří dolní polovina hýždí, kde hrozí pokles kůže. Některé oblasti nejsou vyloženě zakázány, ale jsou spíše nedoporučovány k liposukci pro poměrně nízkou účinnost a větší riziko nerovností, například oblast zad. Oblasti nevhodné pro liposukci jsou i ty, kde je před operací větší nadbytek chabé kůže, nebo dokonce převis kůže.
Liposukce je rizikovější pro jedince se zdravotními problémy, jako je diabetes (cukrovka), významným srdečním nebo plicním onemocněním, nedostatečností krevního oběhu (hlavně v případě celkové anestezie) nebo pro ty, kteří nedávno prodělali operaci v blízkosti místa, které bude upravováno.
Po liposukci bude odtékat část infiltračního roztoku a tkáňové tekutiny z kožních řezů. Jde o tekutinu, která nebyla odsáta a která se dosud nevstřebala. Roztok může být zabarven krví, kvůli tomu se není třeba znepokojovat. Asi po 8 až 24 hodinách odtékání roztoku ustane, může ale přetrvávat déle. Některá pracoviště mohou používat malou drenážní trubičku vloženou po několik dnů do ran v podkožní tkáni jako prevence nahromadění tekutiny v ráně tzv. drén, používá se ale spíše vzácně. K redukci otoku a zlepšení stavu kůže budete vybaveni přiléhavým kompresním prádlem. Během prvních 24 hodin po liposukci se prádlo nesvléká. Poté jej lze svléknout pro potřebu osobní hygieny nebo za účelem vyprání. Délka nošení prádla záleží na doporučení operatéra a může se lišit podle zvyklostí pracoviště. Obvykle se doporučuje asi 2 až 8 týdnů (s postupným vysazováním zejména přes den).
Otázka masáží (tzv. válečkování) je hodně diskutovaná. Někteří lékaři doporučují neválečkovat a nechat odsávaná místa v klidu, aby se mohla zhojit. Jiní doporučují válečkovat – 3x denně válečkem na těsto jemně přejíždět odsávanou oblast ve směru toku krve k srdci. Po provedení liposukce lze jít 2. až 3. den po zákroku do práce a provádět běžnou činnost, záleží zejména na tom, jak se pacient cítí. Nedoporučuje se ihned po liposukci řídit motorové vozidlo, proto si raději domluvte odvoz domů. Sportování se nedoporučuje po dobu 2 až 4 týdnů. Ranky jsou kryty několik dnů, pak je lze odlepit. Používání analgetik (léků proti bolesti) je individuální, většinou stačí běžné léky jako Brufen nebo Paralen.
Po liposukci je pravidelně změněna citlivost kůže v místě, kde byla liposukce prováděna. Je to dáno tím, že operací dojde k podráždění nervů v podkoží s přechodnou poruchou jejich funkce. U speciálních technik (laser, ultrazvuk, radiofrekvence) je podráždění nervů ještě výraznější. Kromě snížené citlivosti kůže až úplné necitlivosti mohou být pociťovány i nepříjemné pocity jako brnění, pálení, svědění kůže, apod. K obnově čití dochází většinou do několika týdnů, jenom vzácně může snížená citlivost přetrvávat delší dobu nebo být i trvalá.
Záhy po liposukci zejména v celkové anestezii byste měli začít s cvičením dolních končetin, případně vstát z lůžka a krátce se projít. Jde o preventivní opatření proti tromboembolickým komplikacím (ucpání cév krevní sraženinou). Cvičení nohou a chůze je velmi důležitá i v dalším pooperačním průběhu.
Rozsah otoků a hematomů je individuální, a největší vývoj lze pozorovat první dva týdny. Velmi pravděpodobně však budete cítit ztuhlost, mírnou bolest nebo pálení. Pro urychelní vstřebávání otoků a modřin je vhodné používat preparáty jako Protec-H, Wobenzym, Phlogenzym apod., nebo Aescin, Ascorutin atd. Stehy, pokud jsou ranky šité, bývají obvykle odstraňovány do týdne po liposukci. Hojení ploch po liposukci a jizev je však postupný proces, závisí taky na celkovém zdravotním stavu a na vaší fyzické kondici.
Neočekávejte, že bezprostředně po liposukci bude odsátá plocha ihned dobře vypadat. Nové liposukční techniky jsou šetrnější než původní, přesto budete určitou míru bolesti, tahání či svědění cítit několik týdnů. Definitivní výsledek lze hodnotit nejdříve až za 2 – 3 měsíce, spíše však až 6 měsíců po operaci. Na solidním pracovišti budete po celou dobu zváni na pravidelné kontroly s poslední kontrolou právě po cca půl roce k závěrečnému zhodnocení výsledku.
Pokud budete mít modřiny a otoky, nedoporučuje se opalování, které by mohlo zejména otoky zhoršit. Poté je vhodné chránit operované plochy před přímým slunečným zářením, v případě nutnosti stačí krém se silným ochranným faktorem (tzv. sun block – faktor nad 50).
Stejně jako u každého operačního výkonu může i po liposukci dojít ke komplikacím. Třebaže to není příliš časté, měl by vás chirurg na možná rizika upozornit. Komplikace mohou nastat v průběhu operace nebo po ní. Obtíže v rekonvalescenci mohou nastat taky nedodržíte-li instrukce lékaře.
Během výkonu může dojít k poranění kůže nebo hlubokých struktur pod tukem, velmi vzácně dokonce k poranění některých orgánů umístěných v tělních dutinách (například střeva zejména při nepoznané kýle u liposukce břicha) nebo větších cév a nervů. Taky může dojít k netypické – alergické reakci na použité léky během místní nebo celkové anestézie.
Po operaci se mohou objevit tyto komplikace nebo následky výkonu:
Liposukce je jednou z nejbezpečnějších výkonů estetické chirurgie. I tady je avšak nutné, abyste dbali všech pokynů svého lékaře a dobře ho informovali o svém zdravotním stavu. Pokud je liposukce provedena precizně zkušeným operatérem, je riziko komplikací minimální a výsledek bývá uspokojivý.
Komplikovanější může být liposukce více oblastí v jednom zákroku, případně kombinace liposukce s dalšími chirurgickými zásahy. Provádí se málo a pokud ano, tak většinou v celkové anestezii.
Jedná se téměř vždy o estetický zákrok, který si klient hradí sám. V případě hrazení výkonu klientem nelze vystavit ani pracovní neschopnost a klient si musí na provedení liposukce a následnou rekonvalescenci naplánovat dovolenou nebo neplacené volno. Liposukce není vůbec v sazebníku výkonů zdravotní pojišťovny a za úhradu zdravotní pojišťovnou lze tento výkon provést jenom velice vzácně, zejména u výrazných vrozených asymetrií.
Obvykle již hned po liposukci uvidíte rozdíly ve tvaru kontury vašeho těla. Zlepšení bude zjevnější až po 4 až 6 týdnech, kdy dojde k vymizení otoků, definitivní výsledek lze hodnotit po půl roce, kdy dojde jednak k celkovému dohojení ale i k úpravě a definitivní retrakci kůže.
Pokud budou vaše očekávání realistická, budete pravděpodobně velmi potěšeni výsledkem. Celkově byste se měli po liposukci cítit lépe.
Jestliže v pooperačním období a taky později nedojde k významné změně hmotnosti, zejména k přibrání, pak bude efekt liposukce trvalý.