Těch díků nikdy nebude dost.... Docentu Měšťákovi právem všichni jeho pacienti mockrát děkují, ale přesto nelze poděkovat adekvátně. Perfektně provedené zákroky jsou pro docenta Měšťáka samozřejmostí a jinou než úspěšnou operaci nepřipouští. Ale to je pro něj standard, stejně jako preciznost, perfekcionismus, empatie a obecně citlivý lidský přístup.Což je spíš obecně výjimkou. Problém u mne nastal nečekaně, v nejnevhodnější dobu. Při preventivním sonnu zjištěn prasklý implantát. Paní primářka(též vynikající člověk a profík v oboru)mne upozornila, abych příliš neodkládala vyřešení problému. Telefonovala jsem informaci na kliniku Esthé a objednali mne ihned na konzultci. Byla jsem vylekaná,v nepříjemné situaci(jiné zdravotní problémy moje i v rodině)a ještě jsem byla na mateřské(což pro mě znamenalo,že je situace neřešitelná i finančně). Pan docent mi nejdříve vysvětlil,že bezprostřední nebezpečí nehrozí.Neřekl- ale opravdu vysvětlil- i proč. Také nějak vycítil nebo poznal,že mám strosti a vyzval mě, abych mu své starosti řekla.Musela jsem mu svou situaci přiznat. I když musel vědět, že jsem pochopila, že nejsem v žádném ohrožení, přesto "vytvořil"termín na moji operaci skoro do týdne.(Píši vytvořil, protože ho neměl- objektivně termín nebyl. Vím, že se nezastaví od rána do pozdního večera, sama jsem byla svědkem, kdy operaci končil po deváté večer a pak se na dotyčnou před odchodem ještě šel podívat, ikdyž byla už v péči jeho skvělých kolegů a brzičko ráno ho čekal další maraton.Krom toho je přednostou kliniky na Bulovce, kde má i některé těžší a smutnější případy,kterým také udělá happyend.)Moje operace (a čas pro ni)nebyla na úkor nikoho jiného než jeho samého a s něčím navíc pochopitelně musel počítat i jeho tým. Jen parkrát prohodil, ať si nedělám starosti, když hledal čas pro operaci, stejně jako když mi kalkuloval cenu. Prostě mě operoval téměř zdarma. Zákrok jsem zaplatila z jedné"mateřské". A to mi krom výměny prasklého implantátu operoval i jiný problém na druhém prsu, který by on řešit nemusel a jednodenní pobyt na klinice jsem nehradila. Nejsem ale zdaleka jediná, komu pan docent pomůže ze zdánlivě neřešitelné situace. Velmi vlídný a empatický je ke každému. Dokonce jsem zaslechla, jak na chování problémové, vzteklé paní, která se domáhala řešení, které po lékařské stránce nemohl odsouhlasit, reagoval, že je taková, protože to měla v životě těžké a je třeba se ji snažit pochopit a přistupovat k ní citlivě. Neskutečná velkorysost. Jedno ale není možné, nutit ho ke krokům ,které by ve finále byly v neprospěch klienta,který se jich domáhá.Tam je nekompromisní, naštěstí. Faktem je, že celý tým lékařů i sester má velmi osobní přístup a péče je taková, že to člověka uvádí do rozpaků. Třeba tzv. premedikace(náladovka)než se jde na sál opravdu není třeba. Já jsem ji po rozhovoru s anesteziologem, který sám dává dobrou náladu ani nechtěla-zbytečnost. A mohu zodpovědně říct, že bolestivost zákroků je zanedbatelná. Z mé"prsní"zkušenosti mohu sdělit, že bolest je, jako po větším namožení svalů ze sportu, ale s rozdílem, že po operaci tlak trochu cítíte jen při pohybu. Vyndavání stehů od vrchní sestry jsem necítila vůbec. Stále jsem ležela, povídaly jsme a sestřička se na mne dívala udiveně, pak mi došlo, že nechápala, proč jsem si tam ustlala, stejně jako já jsem nechápala, proč mi po sundání náplastí také už nevythuje ty stehy:) Tak jsem opatrně vrhní sestřičku u pana docenta v ambulanci popoháněla, že tedy už ty stehy vyndáme a ona na to, že jsou venku:) Pan docent Měšťák je jistota(i jeho tým),že vše dobře dopadne. A pocit jistoty a bezpečí je, myslím, v životě asi to zákldní pro každého. Jeho zručnost, inteligence a profesionalita je dar, ale jeho perfekcionismus a poctivost je daná jeho rozhodnutím, stejně jako je dar schopnost empatie,ale to, že ji používá a je vlídný a má ten citlivý lidský přístup k lidem,je také jeho rozhodnutí být nejen špičkovým lékařem, ale i skvělým a vyjímečným člověkem. Někdy vyzve pacienty k úsměvu, ale hned jim k tomu taky dává i důvod....pomoc...řešení... Někdy se mu to nepovede. Právě u mne(a také nejsem asi jediná)docílil pravého opaku- tekly mi slzy. Dojal mě nejen svým chováním a tím, jak pomohl mě i jiným, ale i svými životními postoji a myšlenkmi při povídání, kdy mi navíc věnoval svůj víc než drahocenný čas, který jemu samotnému tak chybí. A taky svou pokorou a úctou k životu, svojí skromností a laskavostí. Nestačí mu chirurgie, léčí srdce i duši:) Přeji,aby i on měl to,co dává- hodně zdraví a štěstí( i jeho blízkým) a pokud možno žádnou bolest-v žádné podobě. Tak znovu a ještě mnohokrát díky, i když těch díků nebude nikdy dost. Díky, že jste a že jste, jaký jste. Michaela