Jak léčit transsexualitu?
Kontaktujte Verified kliniky, které vám mohou nabídnout ošetření.
Lidé, kteří trpí poruchou pohlavní identity, se ztotožňují s opačným pohlavím. Tomuto fenoménu se říká transsexualita. Jejich cílem je změna pohlaví a i bez ní dovedou roli svého protějšku dobře zahrát.
Co je transsexualita?
Transsexualita je podle poslední Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN 10) označena F64.0 a patří mezi tzv. poruchy pohlavní identity. Transsexuálové nejsou spokojeni se svými pohlavními orgány a touží žít jako osoby s opačným pohlavím. I přes rizika a nepříjemnost hormonální nebo chirurgické léčby ji chtějí podstoupit a dosáhnout tak vysněné změny. Současně jsou přesvědčeni, že změna pohlaví povede ke zlepšení kvality jejich života.
Rozlišujeme dva typy transsexuality – MtF a FtM. Tyto zkratky vychází z anglického Male to female (muž, který se cítí být ženou) a female to male (žena, která touží být mužem).
Pro diagnózu transsexuality je nutné splnit mnoho podmínek. Lékař musí určit, zda pocity a přání pacienta nepramení z jiné duševní poruchy (schizofrenie) nebo vrozeného poškození. Musí také trvat alespoň dva roky.
Děti a transsexualita
Obtíže pro diagnostiku nastávají u dětí. Zde neoznačujeme touhu být opačným pohlavím jako transsexualitu, ale jako poruchu pohlavní identity v dětství (F64.2). Pro tu platí doba trvání nejméně šest měsíců a typické znaky – tvrzení dívek, že jsou chlapcem, odpor vůči dívčímu oblečení nebo strach ze zvětšení prsů či menstruace. Chlapci mají naopak často zálibu v ženských šatech a štítí se svého pohlaví. Nejdůležitější podmínkou je, že porucha vzniká ještě před začátkem puberty.
Při léčbě se většinou nepřistupuje ani k hormonální ani k chirurgické terapii. Základem je psychoterapie. Podle statistických údajů se z těchto dětí častěji stanou v dospělosti homosexuálně orientovaní jedinci než transsexuálové.
Bližší informace k zákroku
Přeměna pohlaví
Pokud pacient splňuje výše zmíněná kritéria a věk, kdy se může sám za sebe rozhodovat, lze přistoupit k procesu přeměny pohlaví. Ten je rozdělen do několika etap, jejichž trvání se určuje individuálně podle stavu pacienta. Než se přistoupí k zákrokům ovlivňujícím tělo, musí si vyzkoušet opačnou roli v životě. K tomu patří také úřední změna jména a příjmení.
Hormonální terapie
Hlavním smyslem hormonální terapie je zmírnit projevy původního pohlaví a stimulovat vznik sexuálních znaků pohlaví opačného. Léčbu navrhuje ošetřující sexuolog a konzultuje ji s endokrinologem. U nás se standardně podává od 18 let.
U MtF se používají ženské pohlavní hormony (estrogeny) a také antiandrogeny, které potlačují funkci mužských pohlavních hormonů. Výsledky se začínají projevovat do dvou měsíců. Dochází ke zvětšení prsou, zmenšení varlat a penisu a také změně hlasu. Svalová hmota se tvoří méně, stejně jako ochlupení.
FtM se léčí pomocí androgenů, tedy mužských pohlavních hormonů. Ty ale často nezastaví zcela menstruační krvácení, které je pro pacienta nežádoucí. Používají se tedy další podpůrné hormony. Léčba se většinou projeví nejdříve změnou hlasu, později se roste více ochlupení a svalové hmoty. Zachyceny byly také změny psychické.
Důležitou podmínkou je spolupráce – nevynechávat léky a ani jich neužívat více. To je častou komplikací léčby, protože se pacient snaží urychlit změnu pohlaví. Rozvoj tělesných znaků vyšší dávky neovlivní, navíc mohou způsobit závažnější nežádoucí účinky.
Chirurgická léčba
Chirurgické zákroky u mužů
U mužů se při chirurgické přeměně pohlaví začíná odstraněním varlat (snížení produkce mužských pohlavních hormonů) a penisu. Vagína se vytváří buď z kůže penisu nebo ze štěpu z oblasti střeva. Každá z těchto technik má své výhody a nevýhody. Využití kůže je sice méně náročným zákrokem, ale může se jizvit a je nutno použití lubrikant při sexuálním kontaktu. Střevní štěpy představují větší zátěž pro pacienta i zvýšené riziko odhojení, ale jsou tkání citlivější s vlastní lubrikací. U MtF se často vyskytují další operace, které se týkají jiných oblasti jejich těla. Mezi ně patří úpravy lebky, hlasivek, hrtanu a také možnost zvětšení prsů pomocí implantátů. Pro změnu hlasu se také využívá různých cvičení.
Chirurgické zákroky u žen
Samotnému operačnímu zákroku by měla předcházet alespoň roční hormonální terapie. Jako první se přistupuje k odstranění vnitřních pohlavních orgánů. Odstranění dělohy vede k definitivní zástavě menstruace, odstranění vaječníků sníží hladinu ženských pohlavních hormonů a také předchází pozdější tvorbě cyst. Dalším výkonem je tzv. mastektomie, tedy redukce velikosti prsu. Výraznější tvary bývají pro FtM zdrojem psychického strádání. Dalším krokem je rekonstrukce samotných mužských vnějších pohlavních orgánů. U nás se používá několik metod. Buď se penis, žalud i močová trubice vytváří z laloku z oblasti předloktí nebo z laloků na zádech. To je v současnosti využívanější metoda. První možností je použití velkého zádového svalu a kůže, druhou pak kožního laloku z oblasti lopatky.
Psychoterapie
Podpora pacienta v době, kdy uvažuje o změně pohlaví je velmi důležitá. Mnoho lidí přichází s rozvinutými depresemi ze současného života a cítí beznaděj. Také často trpí úzkostmi a panickými stavy. S pomocí terapeuta by se měl pacient připravit na budoucí změny i na negativní reakce okolí. Důležitá je i edukace rodinný příslušníků a partnera, jejichž případné odmítnutí nebo zklamání může pacienta vážně poškodit.
Transvestitismus
Tato porucha není řazena mezi poruchy pohlavní identity, ale mezi odlišné sexuální preference (parafilie). Projevuje se především u mužů, a to převlékáním do ženských šatů a spodního prádla. Vše je spojeno s pocitem vzrušení a uspokojení. V běžném životě ale vystupují jako muži a netouží po trvalé změně pohlaví. Tomuto typu transvestitismu se říká také fetišistický transvestitismus. Podobné projevy se mohou objevit i u poruchy sexuální identity v dětství – u chlapců, kteří se převlékají do šatů svých matek nebo sester (cross dressing). Druhou kategorií je tzv. transtvestitismus dvojí role. Je to zvláštní porucha, kdy pacient žije chvíli jako jedno pohlaví a jiné období v převleku jako pohlaví druhé. Nepřináší mu to sexuální uspokojení. Většinou se jedná o únik z těžké životní situace, kdy si chce pacient psychicky odpočinout. Někdy i tito lidé uvažují o trvalé změně pohlaví.
Zdroj: H. Fifková, P. Weiss, I. Procházka, P. T. Cohen - Kettenis, F. Pfäfflin, L. Jarolím, J. Veselý, V. Weiss - Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity
(redakce)
