100+1 plastické chirurgie s Pavlem Kurialem

S nadhledem a zkušeností nám MUDr. Pavel Kurial odpovídal na otázky o současném stavu plastické chirurgie, možnostech vzdělávání v oboru a generaci svých učitelů.

Pane doktore, proč jste se rozhodl právě pro plastickou chirurgii?

Před deseti lety mě k plastice přitáhl především zájem o mikrochirurgii. Je to odvětví plastické chirurgie, díky němuž je možné replantovat amputované končetiny a přenášet volné tkáňové celky při rekonstrukci rozsáhlých a složitých defektů. To bylo tehdy hlavním impulzem, proč jsem vstoupil po složení atestace ze všeobecné chirurgie do oboru plastická chirurgie. Postupně jsem poznával všechny další problematiky plastické chirurgie včetně estetické chirurgie.

V současnosti estetičtí chirurgové už nemusí atestovat z všeobecné chirurgie a postačuje jim pouze chirurgické minimum, považujete to za dostačující?

Každý chirurg získá potřebnou operační techniku a své dovednosti především každodenním operováním. V počátcích chirurgické praxe tedy dosti záleží  na tom, na jakém pracovišti lékař po skončení medicíny začne a do jaké míry je mu umožněno operovat. To je hlavně podmíněno i jeho osobnostními rysy, především sebekontrolou a pokorou k chirurgii jako takové. Atestaci z všeobecné chirurgie přesto považuji za průkaznější odraz všeobecných chirurgických dovedností v porovnání s chirurgickým základem (minimem).  Začátku provádění estetických zákroků musí předcházet letitá praxe a studium. Má to svou genezi a určité kroky nelze přeskočit. Atestace z plastické chirurgie by měla být samozřejmostí.

Je v současnosti pro mladého lékaře obtížné dostat se k oboru?

Mluvíme-li o plastické chirurgii, je to podle mého názoru stále obtížnější. Nejtěžší je získání plného pracovního úvazku na akreditovaném pracovišti plastické chirurgie. Následně po získání určitých dovedností v oboru musí adept absolvovat odborné stáže na klinických pracovištích. Ty jsou stanoveny v rozsahu jednoho až tří let. Jsou časově i finančně velmi náročné, vyžadující osobní i rodinnou oběť. Chce to určitě dobrý plán a pak to jde.

Patříte k mladší generaci úspěšných plastických chirurgů. Jaký je Váš pohled na  generaci starších?

V průběhu mé praxe, na stážích a kongresech jsem postupně potkal většinu našich plastických chirurgů. Je mezi nimi několik, u kterých bych se nezdráhal přiřadit přívlastek světový.  Někteří vás dokáží inspirovat k dalším operačním technikám a jiní vás přinutí k pozastavení nad jejich charakterem a lidskostí.  Je třeba jim naslouchat a poučit se z jejich zkušeností.

Vnímáte rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v dalším vzdělávání chirurgů?

Je zbytečné srovnávat jednotlivé země. Jedno je ale jisté a řeknu to stručně. Bez vzdělávání se v zahraničí to nejde.  

Domníváte se, že mladší generace estetických chirurgů má stejný etický kredit jako její učitelé? Není příliš poznamenaná komercí?

Takto bych to neviděl, je to vždy otázkou konkrétní osobnosti. Čeho si však zcela jasně všímám je vždy velmi charakteristické. Ti, co mají ve svém oboru ten největší kredit, jsou vždy velmi pracovití a skromní lidé. To jsou podle mého názoru hlavní vlastnosti našich úspěšných předchůdců.

Dá se říci, kdy jste se začal cítit zkušeným plastickým chirurgem?

Odpověď na tuto otázku určitě nepřísluší mně. Jsem přesvědčen, že zkušenost jde ruku v ruce s každodenním operováním. Důkladné naplánování výkonu a koncentrace na výkon samotný musí být zásadou i u rutinních operací. Sebereflexe a pokora patří k nezbytným vlastnostem chirurga, ale jeho práce se neobejde bez zdravé dávky sebevědomí.

Jaký je Váš názor na to, že někteří lékaři, kteří nejsou atestovanými plastickými chirurgy, provádí zákroky estetické chirurgie?

Děje se to všude ve světě a naše republika není výjimkou. Není vzácností, kdy například dermatolog provádí operace víček nebo ortoped zvětšování prsů a liposukce. Důvody jsou hlavně komerční. O to by se ale měli především zajímat pacienti, kteří se pro estetický zákrok rozhodnou. Hlavní rozdíl je v tom, že atestovaný plastický chirurg zná celé spektrum operací a jeho pohled na problematiku estetiky lidského těla je komplexní. Kdežto lékaři z jiných oborů se často specializují pouze na některé operace a nedokážou nabídnout jiné alternativy. S nesprávnými indikacemi pak roste riziko komplikací nebo nespokojenosti s estetickým výsledkem.  

Jak reagujete, když k Vám přijde pacient s nezdařeným výsledkem operace po jiném chirurgovi?

Každý chirurg, který operuje, se čas od času setká s komplikací. Mezi chirurgy je rozšířeno jedno známé rčení: „Ten, kdo tvrdí, že komplikace nemá, buď málo operuje nebo nemluví pravdu.“ Pokud přijde pacientka nespokojená se zákrokem u jiného plastického chirurga, je to vždy vážná věc. Přestože někdy může jít o zcela neopodstatnělý dojem pacientky, je třeba mít na paměti, že daný problém vnímají velmi intenzivně. Pacientka, která se obrátí na jiného chirurga především očekává řešení svého problému. Není zde místo na hledání chyb a  obviňování svých kolegů. Pacientka potřebuje řešení nebo radu, často jen vyslechnout zklidňující slovo a obnovit důvěru ke svému chirurgovi. Zde je na místě především profesionální přístup  s ochotou pomoci jak pacientce, tak svému kolegovi.